Měření

Koncept FAST s.r.o., jako odborná specializovaná společnost realizuje vlastní komplexní systém měření spotřeby tepla, teplé užitkové a studené vody v rozsahu:

Komplexní systém měření člení na:

FAKTURAČNÍ MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ TEPLA, TEPLÉ UŽITKOVÉ A STUDENÉ VODY:
Fakturační měření množství tepla je realizováno prostřednictvím měřidel spotřeby tepla umístěných na jednotlivých vstupech do objektů (zúčtovacích jednotek). Měřidla zobrazují spotřebu tepla v kWh, MWh nebo GJ.

Měřidla spotřeby tepla se skládají z průtokoměru (zjišťuje proteklé množství média – vody), párových snímačů teploty (zjišťují ΔT – rozdíl vstupní a výstupní teploty média) a kalorimetrického počítadla (provádí výpočet skutečné spotřeby dodaného množství tepla).

Instalovány mohou být měřiče tepla s průtokoměrem mechanickým, ultrazvukovým, magneticko-indukčním nebo vírovým

Mechanické pracují na principu předávání kinetické energie lopatkovému kolu, které je uloženo osově nebo napříč s tokem měřeného média tzv. horizontální nebo vertikální uložení lopatkového kola. Lopatkové kolo pomocí magnetické spojky nebo přímým převodem předává informaci (otáčky) do vyhodnocovací části vodoměru (číselníku) kde je proteklé množství média zobrazeno na válečkovém počítadle a pomocí el. výstupu předáváno do kalorimetrického počítadla.

Ultrazvukové mají v měřící trubici vždy osazen minimálně jeden pár sdružených vysílačů a přijímačů ultrazvukového signálu. V jednotlivých časových intervalech vyšlou vysílače ultrazvukový signál (vysílač A po proudu a vysílač B proti proudu měřeného média). Jelikož rychlost zvuku je po proudu měřeného média rychlejší než proti proudu, lze tedy na základě časové diference vypočítat rychlost proudění měřeného média.

Magneticko-indukční mají v měřicí trubici osazeny páry elektrod, které indikují vměřeném médiu magnetické pole. Magnetické pole je dále snímáno a na základě jeho průhybu je následně vypočtena rychlost proudění měřeného média.
Známe-li rychlost proudění a průřez měřící trubice ultrazvukového nebo magneticko-indukčního průtokoměru, lze následně vypočítat proteklé množství média. Výpočty provádí vždy nadřízená elektronická část průtokoměru několikrát za vteřinu.

Vírové pracují na principu snímání kmitočtů vírů tak, že zachycují malá kolísání tlaku, které způsobují víry při svém průtoku. Piezoelektrický krystal následně převádí pohyb snímače na elektrický signál. Měřící převodník signál zesiluje a výstupem je na stupnici indikovatelný výstupní signál úměrný průtoku média.
Výstupní signál vytváří překážka A, snímač B, dvojitý piezoelektrický krystal a příslušný elektronický obvod. Proudí-li kolem překážky médium, vytváří se střídavě na obou stranách víry. Kmitočet, se kterým se víry střídají ze strany na stranu, je větší než oblast Reynoldsova čísla a současně i přímo úměrný rychlosti média (Strohalova teorie) – tedy přímo úměrný průtoku média měřící trubicí.

Fakturační měření teplé užitkové vody je realizováno prostřednictvím patních měřičů teplé užitkové vody umístěných na jednotlivých vstupech do objektů (zúčtovacích jednotek). Měřiče standardně zobrazují spotřebu vody v m³. Měřiče jsou určeny pro centrální měření spotřeby teplé užitkové vody ve smyslu ČSN 830616 v objektech vybavených vnitřní cirkulací.
Vnější a vnitřní cirkulační okruh jsou vzájemně odděleny výměníkem tepla. Cirkulaci vnitřního okruhu zajišťuje samostatné cirkulační čerpadlo. Výměník tepla zajišťuje celkové pokrytí tepelných ztrát cirkulační smyčky objektu. Množství odebrané teplé užitkové vody z vnitřního okruhu je přepouštěno prostřednictvím fakturačního měřidla (vodoměru nebo kalorimetru) z přívodního potrubí do vnitřní cirkulační smyčky.
Instalovány mohou být patní měřiče teplé užitkové vody s vodoměrem nebo kalorimetrem.

Patní měřiče teplé užitkové vody jsou stanovená měřidla ve smyslu § 3 zákona o metrologii č.505/1990 Sb. a vyhlášky č.345/2002 Sb. v jejich platném znění, a proto podléhají povinnému (následnému) úřednímu ověření.

Fakturační měření studené vody je realizováno prostřednictvím domovních i bytových vodoměrů o jmenovitém průtoku v rozsahu Qn=1,5 až 15,0 m³/h a jmenovité světlosti v rozsahu DN 15 až 50, umístěných na jednotlivých vstupech do objektů nebo nebytových jednotek (zúčtovacích jednotek). Vodoměry zobrazují spotřebu vody v m3.

Domovní vodoměry jsou stanovená měřidla ve smyslu § 3 zákona o metrologii č. 505/1990 Sb. a vyhlášky č. 345/2002 Sb. v jejich platném znění, a proto podléhají povinnému (následnému) úřednímu ověření.

 

POMĚROVÉ MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ TEPLA, TEPLÉ UŽITKOVÉ A STUDENÉ VODY:

Poměrové měření tepla je realizováno prostřednictvím indikátorů topných nákladů (ITN) umístěných na jednotlivých otopných tělesech. ITN zobrazují spotřebu tepla v bezrozměrných jednotkách.
Výsledná cena za jednu takovouto jednotku (spotřební složku nákladů) vzniká jako podíl (poměr) celkové ceny tepla dodaného do objektu (zúčtovací jednotky) na základě měření fakturačním měřidlem a celkového počtu jednotek odečtených na všech ITN v objektu.
Jednotky odečtené na ITN jsou následně korigovány ve smyslu ustanovení platné legislativy ČR koeficientem K, který zahrnuje přestup tepla (KC), výkon otopného tělesa (KQ), polohu jednotlivé místnosti objektu (KR) a vliv světové strany (KS)

Instalovány mohou být ITN odpařovací nebo elektronické.

Odpařovací ITN pracují na principu odpařování speciální (zdravotně nazávadné) kapaliny umístěné ve vyjímatelné měřicí ampulce. Množství odpařené kapaliny je plně závislé na povrchové teplotě otopného tělesa a době působení tepla.

Elektronické ITN pracují na principu snímání teploty otopného tělesa i teploty okolí elektronickým čidlem – teplotním snímačem. Vestavěný mikročip dle svého vybavení zaznamená množství jednotek za zúčtovací období nebo za jednotlivé kalendářní měsíce. Výsledné hodnoty jsou zobrazeny na multifunkčním teplotně odolném pětimístném LCD display.

Indikátory topných nákladů nejsou stanovená měřidla ve smyslu § 3 zákona o metrologii č. 505/1990 Sb. a vyhlášky č. 345/2002 Sb. v jejich platném znění, a proto nepodléhají povinnému (následnému) úřednímu ověření.

Poměrové měření teplé užitkové a studené vody je realizováno prostřednictvím bytových vodoměrů o jmenovitém průtoku Qn=1,5 m³/h a třídou přesnosti B (minimální průtok 30 l/h) umístěných na jednotlivých vstupech do bytových nebo nebytových jednotek. Vodoměry zobrazují spotřebu vody v m³.
Výsledná cena za jeden m³ (spotřební složku nákladů) vzniká jako podíl (poměr) celkové ceny teplé užitkové nebo studené vody dodané do objektu (zúčtovací jednotky) na základě měření fakturačním měřidlem a celkového počtu m³ odečtených na všech vodoměrech v objektu.

Instalovány mohou být vodoměry jednovtokové nebo vícevtokové.

Jednovtokové bytové vodoměry pracují na principu průtoku vody jednovtokovou hydraulickou částí, která je suchoběžně oddělena magnetickou spojkou od vlastního počítadla. Množství spotřebované vody je zaznamenáno na válečkovém počítadle. Vzhledem k otočnému usazení počítadla se mohou instalovat vertikálně nebo horizontálně. Počítadlo je vždy nastaveno v horizontální poloze.

Vícevtokové bytové vodoměry pracují na principu průtoku vody vícevtokovou hydraulickou částí (přívod a odvod vody je řešen systémem koncentrovaně uspořádaných kanálků o velkém průřezu), která je suchoběžně oddělena magnetickou spojkou od vlastního počítadla. Množství spotřebované vody je zaznamenáno na válečkovém počítadle. V kombinaci s vestavěným dílem tvoří kompletní variantní systém pod omítku, na omítku, ventilový, umyvadlový aj.

Bytové vodoměry jsou stanovená měřidla ve smyslu § 3 zákona o metrologii č. 505/1990 Sb. a vyhlášky č. 345/2002 Sb. v jejich platném znění, a proto podléhají povinnému (následnému) úřednímu ověření.